Volejbalový klub Kocouři TROX Příbram

Report ze soustředění z Pece

Jak probíhala příprava Kocourů v Peci pod Sněžkou se můžete dočíst zde ..............................

Dne 11.6. v pondělí v brzkých ranních hodinách (6:30), vyjel náš tým Kocourů do nádherné a malebné krajiny Krkonošských hor, přesněji do Pece pod Sněžkou. Nechyběly ani mezinárodní posily - Jozek (Tomasz Józefacki) a KO (Kevin Owens). Obměněný tým vyrazil ve složení 10-ti hráčů (bez Davida Juračky a Tomáše Anděla). Po příjezdu hned trenér Renda zavelel a následovala těžká posilovna. Po této posilovně jsme byli vděčni za automobily, které nás zavezly na naši horskou chatu Seibert. Po ubytování a vydatném obědě většina týmu ulehla ke spánku. Odpoledne "mančaft" čekala dlouhá rychlejší "procházka" s převýšením do hor okolo 450m. Po zdárném dokončení prvního dne nejeden z nás uvítal s otevřenou náručí večeři a následnou postel.

                Druhý den začal s opět dobrou týmovou náladou a očekáváním co následuje v další části soustředění. Přesně v 10:00 (tuším, že někdo nejmenovaný přišel později a "pínař" ho odměnil pokutou) začal kruhový trénink s výhledem na panorama jako z filmu. Odpoledne následovalo objevení cestiček na vrcholech našich kopečků. Parta hráčů s vtipnými poznámkami za chvíli zmlkli. Po pár rychlejších úsecích a jeleních skocích bylo slyšet jen rychlé a ještě rychlejší tlukoty srdcí. Jediné pousmání přišlo po hodině ostrého frekvenčního tréninku, když náš "bijec" Míla (Milan Moník) našel křemenáče většího než jeho hlava. Večer si tým zpříjemnil hraním různých her.

                Následovala středa a té se říká prostřední neboli kritický den. V tomto případě to není zase taková pravda. Většina z "mančaftu" měla kritický každý den. Ale protentokrát nás nechal hlavní velitel výpravy po dopolední ještě těžší posilovně,odpoledne zregenerovat. Doslova. Domluvená sauna dosahovala teplot podobných jako když Kusťák běhal sprinty, okolo 110 stupňů celsia. Večer následovali hry. O těch nemám moc co napsat. Ale po pár hrách kostek s Kuchtou (Jindra Kuchař), Optimem Pajmem (Tomáš Pajma) a Kyborgem (Danem Hykšem) jsem odešel spát ve velmi špatném rozpoložení za smíchu většiny (prohrát 4krát ve 4 různých hrách vám na sebevědomí moc nepřidá).

                Čtvrtek a další dopolední výšlap už všichni zvládli o hodně lépe. Poté ještě "dodělání" nohou na chatě v bazénu. Pokud by někdo točil Bémíka (Martin Bohm) jak splívá ve vodě, možná bychom vyhráli v nějaké televizní soutěži kameru. Odpolední kruhový trénink nám trochu rozhodil přicházející déšť. Ale to není problém pro našeho "kouče", který pohotově vytáhl králíka, teda vlastně desky na nákresy postavení na hřišti, z klobouku. Tomuto večeru kralovala hra Alias (skoro jako activity) a hvězdná dvojice nejmenších bomberů ve Střední Evropě - Míla a Bémik dominovala po celou hru s grácií.

                Páteční poslední den "makání" začal různými tanečky na žebříku. Možná se někdo po volejbalové kariéře uchytí v televizní šou Stardance. Následovaly běhy na měkoučké trávičce. Po obědě se parta sbalila (někdo se ani nemusel moc balit, ale nebudu raději jmenovat, on ten bez ručníku a trenek ví :-) ) a odjela do posilovny už se všemi věcmi. Po 12. sérii na hrudník a ramena jsme vyšli z posilovny jako Rocky Balboa z ringu. Poté každý cestoval do svých domovů,ať už do Čech nebo dokonce i na Moravu.

                Po celém pobytu bych chtěl poděkovat personálu chaty, který nás krmil dosyta (většinou i více) a starali se o nás na jedničku.

Kuba "Ulčák" Ulč

Komentáře

< Zpět na výpis článků